Databáze informací o pokusech aneb najděte si sami!

Databáze informací o pokusech umožňuje vyhledávat podle zvolených kritérií v návodech na fyzikální pokusy prezentovaných na různých webových stránkách. Pokusy můžete vyhledávat podle délky pokusu, potřebných pomůcek, prostorové náročnosti, času potřebného na přípravu i provedení pokusu nebo podle seznamu klíčových slov a fyzikálních oborů. Ke každému pokusu jsou vedle jeho podrobné charakteristiky připojeny také adresy českých i zahraničních stránek, na nichž najdete návody na konkrétní provedení pokusu. Databáze shromažďující více než 200 jednotlivých pokusů vznikla v roce 2004 v rámci diplomové práce Mgr. Olgy Vitvarové (roz. Podlipné), a je redakcí FyzWebu aktualizována a dále rozšiřována. (17.10.05)

Na FyzWebu:

• Kroužky fyziky na MFF UK - zkušenosti s pořádáním kroužků fyziky pro středoškoláky přináší materiál vytořený Mgr. M. Jílkem. Vedle programu 3 ročníků kroužků najdete podrobně popsané projekty a pokusy, které v rámci kroužku vznikly (např. rozebírání PC komponent, fungování mikrovlnné trouby, 3D fotografie a videa, sestrojení zvukoměru a dálkoměru a mnohé další). Vyučujícím mohou při jejich práci pomoci poznámky pro učitele, které přinášjí postřehy a komentáře o průběhu jednotlivých setkání. (mj 20.9.06)

• Několik pokusů, týkajících se ohýbání špejlí, může sloužit jako návod k samostatnému zkoumání vlastností nosníků a dřeva, nebo jako návod na školní laboratorní úlohy a demonstrace. Materiál připravil M. Jílek. (mj 28.1.04)

• Fyzika s videokamerou, mikrofonem a počítačem - několik nápadů, jak využít videokameru, mikrofon nebo běžný počítač k netradičním fyzikálním pokusům nebo jejich záznamu a následnému rozboru přináší tato stránka RNDr. Jana Koupila z MFF UK. Uz jste nekdy sledovali, jak se chová rotující tyč nebo jak se z povrchu koule odděluje kutálející se kulička? Tyto ukázky jsou vám spolu s dalšími k dispozici jako námět pro vlastní zkoumání nebo pro zajímavé laboratorní práce se studenty. (jb 15.3.06)

• Hrajeme si s orbitaly - soubor programů a úkolů pro vysokoškolské studenty. Programy umožňující různá zobrazení vlnové funkce a pracovní sešit, v němž studenti postupně získávají lepší představu o vlnové funkci, vedou k hlubšímu porozumění atomovým orbitalům. Materiál připravila RNDr. Zdeňka Broklová ve spolupráci s RNDr. Janem Koupilem. (jb 26.9.06)

• Fyzika kolem nás: Polymery – vybrané experimenty. Bezmyšlenkovitě použijeme a zničíme každodenně desítky různých obalů, oblékáme oděvy obsahující umělá vlákna, hrajeme si s balony, žvýkáme žvýkačky, děti nosí plenkové kalhotky atd. Vše toto by neexistovalo nebýt jedné oblasti fyziky, a to fyziky polymerů. Fyzika polymerů zatím do učebních plánů nepronikla, ale žákům ji můžeme zviditelnit pomocí jednoduchých experimentů. Připravila R. Holubová z Přírodovědecké fakulty UP Olomouc. (jh 26.11.03)

• Pokusy do terénu neboli ověřené návody na pokusy pro učitele, kteří chtějí v hodinách fyziky předvádět pokusy i přes to, že o přestávkách není dost času na přípravu čehokoliv složitějšího, vybral, vyzkoušel a popsal Míra Jílek.

• Návody na pokusy převážně pro nižší stupeň osmiletého gymnázia od Václava Piskače z gymnázia na Třídě Kpt.Jaroše v Brně stojí za podrobné prozkoumání a vyzkoušení. Najdete zde také praktické rady pro provádění experimentů, díla studentů a spoustu dalších užitečných informací. (JH 14.4.01)

• Bizarní krámy, které si můžete vyrobit v kuchyni jsou návody na řadu jednoduchých pokusů, které si opravdu můžete snadno vyzkoušet i doma. Z anglického originálu Bizarre stuff you can make in your kitchen je vybrala, přeložila a doplnila Míša Urbanová.

• Mladí debrujáři znají spoustu krásných a snadno proveditelných fyzikálních pokusů, které provádějí pod heslem "Hrej si a přemýšlej". Míša Urbanová pro vás řadu z nich vybrala a s pomocí zkušené debrujárské vedoucí Věrky Bdinkové, zpracovala pro web.

  • Zkoumej, co umí voda a vzduch
  • RAFAN (radost, fantazie, nápady)
  • Hrej si a přemýšlej
  • Vyrob si funkční modely
  • Lámej si hlavu
  • Co můžeš vyrobit z plastových lahví
  • Jak lze také použít rolička od toaletního papíru
  • K čemu mohou sloužit uhlíky z plochých baterií

• Srážky a rotace různých objektů popisuje elektronický studijní materiál doplněný řadou jednoduchých pokusů. Náměty pro přípravu materiálu vycházejí z kroužku fyziky pro středoškolské studenty konaného na MFF UK v Praze v roce 2001/2002. Materiál může sloužit jako inspirace pro přípravu různých kroužků a seminářů z fyziky, nebo jako samostatný studijní materiál. (mj 20.6.03)

• Vývoj fyzikálních experimentů je název semináře, v jehož rámci vzniklo několik zajímavých návodů, jak sestavit některé osvědčené i původní pokusy či pomůcky. Jednotlivé popisy obsahují postup při vytváření i slepé uličky, na které tvůrci narazili. (jb 10.4.2005)

  • Dírková komora
  • Laserové ukazovátko
  • Magnetická dráha
  • Mlžná komora

FyzWeb doporučuje jinde na webu:

• Slovenská stránka Fyzikálne Pokusy obsahuje velké množství jednoduchých pokusů s vysvětlením. Známé i méně známé pokusy jsou doplněny obrázky, fotografiemi a několika videoklipy. Stránka je součástí projektu distančního vzdělávání na KZDF FMFI UK v Bratislave. (mj 9.6.02, k 6.2.07)

• Další slovenská stránka www.pokusy.cz je projektem gymnázia ve Snině, který shromažďuje návody na pokusy ze všech oblastí fyziky. Každý pokus je zhodnocen a obodován, zatím se na stránce objevilo několik desítek pokusů často doplněných návodnými obrázky. (jb 2.9.2003)

• IV. ročník Veletrhu nápadů učitelů fyziky se konal v srpnu 1999 v Příbrami. Návody na vybrané pokusy z předchozích ročníků zpracovali v Quido magazínu pro web. (JH 13.4.01)

• Optické jevy v atmosféře je diplomová práce zabývající se atmosférickou optikou. Vedle podrobně zpracované teoretické části obsahuje diplomová práce také relativně jednoduché pokusy. Pomůcky k jejich zhotovení by mělo být možné najít v každém kabinetu fyziky. Pokud vlastníte laserové ukazovátko a kvalitní zdroje bílého světla, poradíte si s pokusy i doma.
  Oblasti: Astronomická a terestrická refrakce, rozptyl světla v atmosféře a barva oblohy (tyto pokusy zvládne každý bez problémů i doma), soumrakové jevy, duha, ohybové jevy v atmosféře (koróna), halové jevy. (mg 10.3.01, k 6.2.07)

• Návod na stavbu jednoduchého spektrometru z CD (anglicky). (pp 13.11.2003)

• Bubliny - návod, jak si doma připravit dobrý roztok, chcete-li, aby vám bublina co nejdéle vydržela. A dozvíte se také, jakými způsoby je možné bubliny vyfukovat. (MG 26.3.01)

• Několik návodů na fyzikální pokusy najdete i přímo na stránkách Asociace malých debrujárů ČR. (Sledujte odkaz "Návody na pokusy" v pravé části stránky.) (JH 14.4.01)

nahoru

• Pro učitele: Snadnější příprava písemných prací na počítači

  Monika Šrámková připravila sadu 37 bitmapových obrázků, které používá při zadávání písemných prací a desetiminutovek na ZŠ. Obrázky jsou kresleny v programu Malování. Lze je tedy otevřít a upravit na každém počítači s operačním systémem Windows. Obrázky se dají v grafickém editoru (Malování, PaintShop, apod.) skládat (např. z jednotlivých součástek sestavíte schéma el. obvodu) a číselné hodnoty v nich lze snadno obměňovat.

  Obrázky si vyberete podle názvu, myší je označte a přetažením zkopírujte do svého počítače.
  Chcete-li se podělit o vlastní obrázky, napište nám, rádi je na FyzWeb přidáme. (jh 26.11.03)

• Žákovské a studentské aktivity inspirované výzkumem částic - pracovní listy pro studenty a rozšířené pracovní listy s poznámkami pro učitele, kde vedle metodických poznámek najdete také náměty pro rozšíření a doplnění aktivit. Připravila J.Burešová.

  Jak funguje vesmír? - puzzle analogie	Nepřímé měření
  Princip Milikanova pokusu	Určení hmotnosti t kvarku

  

• Petr Pudivítr připravil soubor astronomických karet, které jsou podobné sběratelským kartičkám, které se objevují mezi žáky i studenty na všech typech škol, tentokrát však na nich nejsou fotografie hokejistů ani obrázky několika desítek hlavních hrdinů nejmenovaného animovaného seriálu, ale planety a měsíce naší sluneční soustavy. Kromě karet ke stažení obsahuje článek i náměty, jak je využít ve výuce a pravidla hry, kterou s nimi mohou žáci hrát. (jh 30.10.03)

• Pracovní listy z astronomie pro středoškoláky od Petra Pudivítra.
  
  

Pracovní list Geostacionární družice (ve formátu .pdf) Autor:Petr Pudivítr, AU UK Obtížnost: 2. ročník SŠ Cíle: Cílem tohoto cvičení je ukázat studentům na praktickém příkladu využití geostacionárních satelitů. Jedná se o úlohu více teoretickou. Popis: Studenti řeší problém, kolik geostacionárních družic stačí k pokrytí povrchu Země.




Pracovní list Projekce pohybu umělé družice na Zemi (ve formátu .pdf) Autor:Petr Pudivítr, AU UK Obtížnost: 1. ročník SŠ Cíle: Cílem tohoto cvičení je vysvětlit studentům na praktické ukázce dráhu družice, kterou vidí pracovníci řídicího střediska zakreslenou ve válcové projekci zemského povrchu. Popis: Studenti zakreslují do mapy zemského povrchu ve válcové projekci dráhu Sputniku 1, první umělé družice Země.




Pracovní list Určení rychlosti světla Romerovou metodou (ve formátu .pdf) Autor:Petr Pudivítr, AU UK Obtížnost: 4. ročník SŠ Cíle: Cílem tohoto cvičení je určit rychlost světla tak, jak ji změřil Olaf Ch. Römer. Studenti si jednak procvičí základy planimetrie, a zejména pojmy zatmění či zákryt u obíhání měsíců kolem centrální planety. Popis: Studenti ze dvou údajů začátku po sobě následujících zatmění měsíce Io určují rychlost světla.

nahoru

• Nonverbální úlohy - PaedDr. Jiří Tesař, PhD. z Pedagogické Fakulty z Českých Budějovic připravil se svými studenty sadu úloh pro žáky základních škol, které mají podobu krátkého filmu nebo série fotografií. Filmy a fotografie mohou být žákům předloženy jako problémové úlohy nebo k domácí práci, možnosti jejich zařazení do výuky jsou velmi široké. Fotografie lze dataprojektorem promítnout celé třídě nebo vytisknout na pracovní listy.

  Předložené prezentace obsahují vedle samotných filmů a fotografií také rozbor úlohy, možné postupy řešení včetně numerických výpočtů a jejich výsledků a další otázky, které by mohly žáky a studenty při řešení úloh napadnout.

  Témata jednotlivých úloh:
  Pohyb - vláček, letadlo, pohyb
  Mechanika - úloha na páku, výpočet práce a výkonu, porovnání práce
  Elektřina - elektrický obvod, elektrospotřebiče
  Tepelné děje a optika - zahřívání vody, pohlcování tepelného záření, optické přístroje

  (jb 16.3.07)




• V letech 2000 a 2003 se konaly první dva sběry dat mezinárodního výzkumu matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti žáků PISA (Programme for International Student Assessment). Několik testovacích úloh bylo zveřejněno a FyzWeb přináší čtyři, které se nejvíce týkají fyziky. Úlohy se liší od úloh, běžně používaných v našich školách a mohou být inspirací pro studenty i učitele.




• V roce 1995 se uskutečnil ve více než 40 zemích na celém světě hlavní sběr dat Třetího mezinárodního výzkumu matematického a přírodovědného vzdělávání známého pod zkratkou TIMSS (Third International Mathematics and Science Study). Tento výzkum, který byl oficiálně zahájen již v roce 1990, je svým rozsahem největším z dosud realizovaných výzkumů v oblasti vzdělávání.
  Části zadávaných tesů a statisticky zpracované odpovědi žáků byly zveřejněny. Z jednotlivých úloh i z množství správných či špatných odpovědí našich i zahraničních žáků lze čerpat inspiraci.

  • úlohy z fyziky na základní škole
  • úlohy z fyziky na střední škole

  
  

• Sbírka příkladů z mechaniky pro 1. ročníky středních škol. Pro své studenty ji sestavil Jaroslav Reichl ze SPŠST Panská - Praha. Jednotlivé kapitoly obsahují příklady a ve spodní části stránky naleznete i číselné výsledky.

  • Kinematika hmotného bodu

  • Pohyb po kružnici

  • Dynamika hmotných bodů

  • Práce, energie, výkon

  • Gravitační pole

  • Mechanika tuhého tělesa

  • Mechanika kapalin




• Sbírka příkladů z mechaniky - interaktivní sbírka z mechaniky zaměřená na témata kinematika a dynamika hmotného bodu obsahuje několik desítek příkladů členěných podle úrovně:
  Příklady pro ZŠ
  Příklady pro SŠ
  Příklady pro VŠ
  U každého příkladu najdete kromě zadání a řešení také několik nápověd, které vám pomohou při řešení příkladů. Pro ty, kteří u sebe právě nemají fyzikální tabulky, je určen tahák obsahující přehled vzorců z mechaniky a potřebné konstanty. Sbírka vznikla v rámci diplomové práce Mgr. Hanky Koudelkové, které můžete poslat e-mail s připomínkami a reakcemi na sbírku. (jb 13.1.04, k 28.11.2006)



• Slovenská sbírka příkladů pro střední školy 300 příkladů rozdělených do 30 okruhů podle tradičních maturitních otázek. Úlohy nejsou pouze výpočtové, dosazení do vzorečku je jen jejich součástí. Každá obsahuje několik otázek na zamyšlení a jednotlivé příklady se tak stávají komplexními úkoly, které vyžadují hlubší zamyšlení a porozumění dané oblasti.
  http://www.infovek.sk/predmety/fyzika/zbierka/index.html (jb 27.4.03)



• Vysokoškolská sbírka příkladů z termodynamiky Sbírka doplněná přehledem potřebných vztahů a konstant je určena zejména studentům bakalářského studia fakulty strojního inženýrství VUT v Brně. Může však sloužit komukoli, kdo si potřebuje rozšířit své znalosti termodynamiky a částí mechaniky, kde se termodynamiky využívá. Příklady jsou rozděleny do 18 kapitol, v každé z nich je jeden příklad ukázkově vyřešen, u ostatních je uveden pouze výsledek. Příklady jsou většinou vysokoškolské, ale některé by mohly sloužit k rozšíření obzoru šikovným středoškolákům. (jb 11.5.03, k 24.11.2006)



• Sbírka evaluačních úloh Pomocí tohoto souboru úloh lze zjišťovat úroveň základních i rozšiřujících kompetencí žáků na konci základní školy. Eva Hejnová z Katedry fyziky PF UJEP zatím zpracovala evaluační úlohy týkající se tématického celku Pohyb a síla. Jednotlivé úlohy jsou doplněné řešením s bodovým hodnocením a pracovními listy pro žáky. (jh 12.2.04)

nahoru

• Astronomická laboratorní úloha o obíhání Jupiterových měsíců, kterou podle materiálů Univerzity v Gettysburgu připravil Petr Pudivítr. Sami si můžete změřit oběžné doby Jupiterových měsíců, spočítat hmotnost Jupitera a poznat část práce astronomů! (jq 13.3.2002)

• Program Celestia zobrazí jako videosekvenci pohyby ve sluneční soustavě a dokonce mezihvězdné lety. (pp 13.11.2003)

• Osciloskop je jednoduchý program umožňující mimo jiné snadné zobrazení a analýzu zvukového signálu pomocí mikrofonu a zvukové karty vašeho počítače. (mj 20. 3. 2002)
  Hrátky s programem Osciloskop Hrátky se zvukem v programu Osciloskop, nahrávky různých fléten, hlásek lidské řeči a rázů. Zobrazení časových průběhů tónů a zastoupených frekvencí. Grafy doplněny zvukovými nahrávkami, možnost stáhnout datové soubory.
  (jq 5. 6. 2005)

nahoru

Tradiční každoroční soutěže:

• Fyzikální olympiáda

  • Fyzikální olympiáda - ústřední výbor (mg 17.4.01, k 10.2.07)

  • Stránky regionálního výboru FO v Praze. Kromě zadání úloh, studijních textů a informací o celostátním a regionálním kole zde naleznete pod titulem Novinky a zajímavosti nejrůznější odkazy na zajímavé věci z oblasti fyziky. (mg 17.4.01, k 10.2.07)

  • Mezinárodní fyzikální olympiády se pořádají od roku 1967, každým rokem v jiné zemi. Linky na mezinárodní a některé národní FO.
    Mimo jiné zde naleznete:

    • Vybrané problémy mezinárodní FO ke stažení,
    • Mailové diskuzní fórum mezinárodní FO
    • Status mezinárodní FO,
    • Hostitelské státy mezinárodních fyzikálních olympiád v letech 1967-2012,
    • Národní fyzikální olympiády.
    (JH 14.4.01, k 10.2.07)

• Astronomická olympiáda

  • Od školního roku 2003/2004 se pravidelně koná astronomická olympiáda. Odborným garantem všech kol Astronomické olympiády je Česká astronomická společnost, soutěž je určena žákům 6.-9. tříd ZŠ a studentům 1.-4. ročníku SŠ. Soutěžící musí projít školním kolem, pak se zúčastní korespondečního klání a ty nejlepší čeká celostátní finále. (jb 31.5.04, k 14.2.07)

• Korespondenční semináře pro střední školy

  • FYKOS Fyzikální korespondenční seminář pořádaný studenty MFF UK. Spousta (zvláště netradičních) úloh k řešení. Abyste se dozvěděli také něco nového, přináší seriál na pokračování, každý rok vždy na jiné téma. A pro ty nejlepší 2x za rok soustředění nejen s fyzikální tématikou. (mg 17.4.01, k 15.2.07)

  • M&M je mezioborový studentský časopis organizovaný formou korespondenčního semináře. Řeší se nejen úlohy, ale i několik celoročníkových témat, která skýtají řadu námětů pro zkoumání. Nejlepší řešitelé mají možnost jet dvakrát za rok na týdenní soustředění. ( Jirka Klimeš 7.11.03, k 15.2.07)

  • KORSEM Korespondenční fyzikální seminář pro středoškoláky pořádala Katedra obecné fyziky MU v Brně. Organizace byla podobná jako u FYKOSu, úspěšní řešitelé se mohli zúčastnit soustředění. Na stránkách jsou k dispozici zadání i řešení všech sérií 9 ročníků KORSEMu, které proběhly. (mg 17.4.01, k 15.2.07)

   

• Korespondenční semináře pro základní školy a nižší stupně víceletých gymnázií

  • fyzIQ Od školního roku 2004/05 připravuje organizace Q-MAT, o.p.s. českou verzi populární slovenské korespondenční soutěže. Během školního roku dostanou žáci 6.-9. tříd základních škol 6 sérií úloh, na jejichž vyřešení mají 2-3 týdny. Soutěžit mohou jednotlivci nebo dvojice žáků. Na stránkách soutěže se můžete podívat na starší zadání úloh i s jejich řešením. Zájemci o řešení fyzikálních úloh musí zaplatit účastnický poplatek. (jb 12.9.05, k 14.2.07)

  • KOKOS Koperníkův korespondenční seminář. Matematický seminář pořádaný studenty GMK z Bílovce pro žáky 6. - 9. tříd ZŠ a nižších gymnázií. Netradičně pojaté zadávání úloh - úkoly jsou zakomponovány do příběhu. Pro nejúspěšnějí řešitele je tu možnost účastnit se jarního soustředění. (mg 17.4.01, k 14.2.07)

   

• SOČ - Středoškolská odborná činnost Od roku 1978 probíhá soutěž vypisovaná MŠMT. Jejím cílem je podporovat středoškoláky v zájmu o odborná témata. Nejlepší práce ze 17 vědních oborů, mezi nimiž je i fyzika, jsou obhajovány před porotou, která každý rok vybere ty nejlepší z celé republiky. Na stránkách najdete výsledky minulých ročníků, náměty na SOČky z některých oborů (fyzika mezi nimi zatím bohužel není) a také organizační informace. Nejúspěšnější soutěžící mají možnost zúčastnit se mezinárodních soutěží ISEF (International Science and Enginnering Fair) a EU Contest (European Union Contest for Young Scientists). (jb 1.3.03, 3.2.07)

   

• Amavet - soutěž vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže - této soutěže se mohou účastnit všichni středoškoláci z ČR. Jednotlivec nebo tým přihlašuje soutěžní projekt z libovolné oblasti, který je zpracován s využitím vědeckých postupů a metod. Při formulování úkolu i jeho zpracovávání je možné spolupracovat s odborníky, výzkumnými ústavy a odbornými institucemi. Musí však být prokazatelný podíl mladých řešitelů na výsledcích práce. Přihlášky se podávají elektronicky na adrese www.amavet.cz/prihlaska. Autoři nejlepších prací postupují do národního finále, které se koná v Praze. Každý účastník dostane výstavní plochu a má za úkol sám představit svůj projekt odborné porotě i veřejnosti. Výherci soutěže jsou vysíláni na zahraniční konference a přehlídky. (jb 15.2.07)

   

• Turnaj mladých fyziků Tato soutěž pro středoškoláky vznikla v osmdesátých letech minulého století v bývalém Sovětském svazu. Jedná se o náročnou (nejen časově) soutěž pětičlenných týmů. Každý rok vyjde během podzimu zadání 17 úloh, které je pro celý svět stejné. Týmy pak mají čas přibližne do začátku jara na jejich zpracování. Pak proběhne celostátní kolo, na kterém se vybere, kdo pojede na kolo mezinárodní. Všechny části soutěže probíhají v angličtině. V posledních letech se za ČR neúčastnil mezinárodního kola žádný tým, ale soutěž dále probíhá. Zájemci se mohou obracet na Jednotu českých matematiků a fyziků, která u nás převzala nad soutěží záštitu. (jb 15.2.07)

   

• Česko hledá kosmonauta

  Všechni milovníci dobrodružství a nových zážitků ve věku 10-17 let, kteří se domluví anglicky, mají možnost zažít jedinečný týden v Evropském vesmírném centru. Konkurs pro ty, kteří nejlépe zvládnou první domácí kolo, probíhá v Praze. Máte-li o tuto již tradiční akci zájem, sledujte stránku projektu s aktuálními informacemi. Pořadateli expedice jsou Klub Domino - Dětská tisková agentura, Asociace malých debrujárů ČR a Euro Space Center. (jb 13.9.05, k 24.11.06)

• O klobouk kouzelníka Pokustóna Soutěž s několikaletou tradicí pro žáky 6.-9. tříd základních škol pořádá klub Amavet v Praze. Soutěžit mohou jednotlivci nebo dvojice, jejichž úkolem je vymyslet, vyrobit a prezentovat zajímavý pokus z libovolné oblasti fyziky či chemie. Ve školním kole jsou vybráni nejlepší zástupci školy, které pak porota pozve na celodenní finále doplněné řadou doprovodných akcí. Na stránce soutěže najdete pokyny pro aktuální ročník a zdokumentované minulé ročníky soutěže. Škoní kolo soutěže probíhá většinou začátkem kalendářního roku. (jb 5.1.05, k 20.12.06)

• Fyzikální pětiboj V listopadu 2005 uspořádali DDM Junior, Gymnázium tř. Kpt. Jaroše a sdružení Radost z poznání v Brně soutěž pro žáky ZŠ i studenty SŠ se zájmem o fyziku. Organizátoři plánují další ročníky této soutěže, která by měla mít i školní kola. Pokud vás popis soutěže nebo dokumentační fotografie zaujmou a máte zájem o účast v soutěži, napište jejímu pořadateli V. Piskačovi. (jb 1.12.04, k 10.2.07)

• Fyzikální liga Fyzikální liga je soutěž pro čtyřčlenná družstva, předchozí ročníky měly 5 kol, která proběhla na Městském osmiletém gymnáziu v Bruntále a na Gymnáziu Krnov. Sponzorem a spoluorganizátorem této soutěže je Klub malých debrujárů. Pokud máte zájem o podrobnější informace k letošnímu ročníku, pište na adresu dotazy@fyzliga.xf.cz. Na stránkách najdete zadání i řešení úloh minulých ročníků soutěže. (jb 13.12.04, k 14.2.07)

Aktuální soutěže vyhlášené jen pro letošní rok:

• Fermiho problémy - Katedra experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci vyhlašuje novou soutěž pro žáky a studenty základních a středních škol. Soutěžícími se mohou stát jednotlivci nebo kolektivy (hodnoceno zvlášť), kteří musí vyřešit několik Fermiho úloh.

  Co jsou Fermiho problémy? Úlohy pojmenované po italském fyzikovi Enrico Fermim, který byl známý pro svou neobvyklou schopnost jednoduchým a rychlým způsobem řádově odhadnout fyzikální veličiny. Při řešení nejde tedy o přesné vyčíslení výsledků, ale jen o řádově správný odhad s pomocí jednoduchých fyzikálních vztahů, zkušeností z každodenního života a trochou zdravého rozumu. Výsledky se dají v mnoha případech snadno prověřit a většinou odhad překvapivě dobře souhlasí se skutečnou hodnotou. Řešení otázek 2. kola soutěže zasílejte do 9. března 2007. 2. kola se mohou zúčastnit řešitelé 1. kola i další zájemci!

  Další podrobnosti a ukázky řešení úloh 1. kola najdete na stránce Didaktiky fyziky Přírodovědecké fakulty UP. Kontakt: RNDr. Renata Holubová, CSc.; e-mail:holubr@prfnw.upol.cz

• Pozorovatelská soutěž v rámci Mezinárodního heliofyzikální roku IHY 2007 - pozorování slunečních skvrn jednoduchým dalekohledem, stanovení okamžiku slunovratu z pozorování východů a západů Slunce, stanovení zeměpisné délky pozorovacího stanoviště z měření výšky Slunce nad obzorem, fotosoutěž o nejlepší snímek Slunce. Termín odeslání prací 31.10.2007. Podrobnosti a návody.

• Soutěž o nejlepší internetové stránky v rámci - Mezinárodního heliofyzikální roku IHY 2007 - na téma Energetické využití slunečního záření - termín do 15.4.2007. Další informace.

• Vesmír očima dětí - celostátní výtvarná soutěž v rámci Mezinárodního heliofyzikální roku IHY 2007. Kresba týkající se sluneční soustavy nebo obecně astronomie pro děti ve věku 6-10 let. Uzávěrka pro kresby je již 15. února 2007.

• Mladý vynálezce - Katedra experimentální fyziky Přírodovědecké fakulty UP v Olomouci vyhlašuje soutěž pro zručné žáky a studenty základních a středních škol. Soutěžící budou rozděleni do dvou kategorií:
  Minivynálezce - pro žáky ZŠ, kteří využijí dostupných stavebnic a sestaví libovolný funkční model, pomůcku, hračku.
  Junior - pro studenty SŠ, kteří předloží návrh svého vlastního vynálezu, zlepšovacího návrhu apod. Oblast není určena.

  Nemáte-li vlastní nápad, sestrojte váhy, kterými byste mohli zvážit vzduch!

  Termín pro zaslání vynálezu: 1.dubna 2007 Další podrobnosti o soutěži najdete na stránce Didaktiky fyziky Přírodovědecké fakulty UP. Úspěšní řešitelé budou pozváni na letní tábor. Kontakt: RNDr. Pavel Krchňák, PhD.; e-mail:krchnak@prfnw.upol.cz

V této části našich stránek bychom vám chtěli poskytnout okomentovaný seznam odkazů na aplety, které svou názorností objasní daný jev často mnohem rychleji než strohá teorie. Aplety jsou rozděleny podle oblastí fyziky, kterých se týkají. Protože většina z nich je v angličtině, český komentář by vám měl pomoci k lepší orientaci.

nahoru

• Pohyb s konstantním zrychlením
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/acceleration_sk.htm  (jb 8.2.03)
  Na třech grafech vidíme závislost polohy, rychlosti a zrychlení na čase. Vidíme také auto, které se pohybuje s konstantním zrychlením, můžeme mu udělit nenulovou počáteční rychlost a umístit jej mimo počátek. Je zajímavé uvědomit si, jak se tyto změny projeví na jednotlivých grafech.

• Rovnováha sil
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/lever_sk.htm  (jb 8.2.03)
  Rovnováha sil, na páku můžeme přidávat závaží. Aby byla stále v rovnováze, musíme je umístit do správné vzdálenosti od osy otáčení.

• Kladkostroj
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/pulleysystem_sk.htm (jb 7.2.03)
  Princip kladkostroje, který zde může být tvořen dvěma, čtyřmi nebo šesti kladkami a který zmenšuje sílu potřebnou ke zvednutí předmětu. V tabulce vedle obrázku vidíme, jakou tíhu má zvedané těleso a jakou silou jej můžeme zvednout.

• Vázané kmity
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/cpendula_sk.htm (jb 11.3.01)
  Vázané kmity dvou kyvadel, možnost navolit si počáteční výchylky, a pak sledovat průběhvlnění na každém kyvadle; názorně lze ukázat tlumení jednoho oscilátoru druhým a zachování energie, kmitání s opačnou fází

• Kyvadla
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/ncradle_sk.htm  (jb 6.3.01)
  Šest kyvadel demonstruje zachování energie a momentu hybnosti. Bohužel chybí teoretický popis

• Hydrostatický tlak
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/hydrostpr_sk.htm (jb 6.3.01)
  Zvolíme si kapalinu, hloubku ponoru, ukáže se nám působící tlak. Přečíst si můžeme základní teorii k problematice.

• Vztlaková síla
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/buoyforce_sk.htm (jb 8.2.03)
  Jednoduchý aplet demonstrující vztlakovou sílu v kapalinách. Ponořujeme kvádr a sledujeme, jakou tíhu naměříme na siloměru, na kterém je kvádr zavěšen. Měnit můžeme několik parametrů soustavy.

• Skládání sil
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/resultant.htm (jb6.3.01)
  Skládání dvou až pěti sil, názorně vidíme, jak se síly skládají, a kam bude mířit výslednice

• Kladky
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/wheelAxle/pulley.html  (jb 29.3.01)
  Na třech různě složitých soustavách můžete pozorovat, jak se projeví přidání zátěže na jedmotlivé kladky.

• Kladky 
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/equilibrium.htm (jb6.3.01)
  Jak bude vypadat rozložení sil na provázku mezi dvěma kladkami, když na provázek zavěšujeme na tři místa závaží různé hmotnosti?

• Nakloněná rovina
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/inclplane.htm (jb6.3.01)
  Nakloněná rovina, měníme sklon, hmotnost závaží, koeficient tření, vidíme působící síly.

• Hra s těžištěm
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/block/block.html   (jb 29.3.01)
  Čtyři stejně těžké bloky ležící na sobě posouváme, dokud se jejich barva nezmění. Tehdy by už celá pyramida spadla. Demonstrovat lze, že záleží na poloze všech kvádrů a stabilní jsou i zcela nečekané polohy.

• 2. Newtonův zákon
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/n2law.htm (jb6.3.01)
  Jaké zrychlení udělí vagónku závažíčko upevněné k němu přes kladku? Volíme hmotnosti závaží i vagónku, koeficient tření, získáme zrychlení čas a dráhu

• Rázy
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/collision.htm (jb 6.3.01)
  Pružný a nepružný ráz, vidíme srážku dvou vozíčků, volíme jejich rychlosti a hmotnosti, druh srážky, měříme zrychlení a hybnost před a po srážce
  

• Coriolisova síla
  http://surendranath.tripod.com/MoveOnDisc/MoveOnDisc.html (jb 18.3.02)
  Působením Coriolisovy síly se stáčí mořskéa větrné proudy a na tomto modele se můžeme podívat, jak působí tato síla na kuličku, kterou pošleme přímočaře na otáčející se disk. Můžeme nastavit rychlosti kuličky i disku i polohu, ze které kuličku vypouštíme.
  

• Kyvadlo
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/pendulum.htm (jb11.3.01)
  Jednoduché kyvadlo, stejné možnosti jako u pružiny

• Kyvadlo
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/Pendulum/Pendulum.html   (jb 29.3.01)
  Model kyvadla. Zajímavá je možnost měnit parametry včetně tíhového zrychlení a sledovat, jaký vliv to má na pohyb. Zobrazuje se i hodnota kinetické a potenciální energie.

• Pružina
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/springpendulum.htm (jb 11.3.01)
  Jednoduchý oscilátor tvořený závažím na pružince, zajímavé je znázornění rychlosti, zrychlení, síly, energie a prodloužení v grafech i na obrázku se směry působení a změnami. Jednoduché, bez teorie, ale přehledné.

• Nucené kmitání
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/resonance.htm (jb 11.3.01)
  Nucené kmity, můžeme měnit všechny parametry (hmotnost závaží, tuhost pružiny a frekvenci budícího kmitání), do grafu vynášíme různé veličiny. Pro matematické odvození je přiřazen matematický dodatek v dolní části stránky

• Kolotoč
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/carousel.htm (jb 6.3.01)
  Rozklad sil na řetízkovém kolotoči, měníme všechny parametry, tzn. hmotnost závaží, délku ramen, rychlost otáčení, velikost kolotoče. Vidíme, jak bude situace vypadat, znázorněny jsou působící síly.

• Keplerovy zákony
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/Kepler/Kepler.html   (jb 29.3.01)
  Na modelu planety obíhající kolem Slunce jsou demonstrovány postupně všechny tři Keplerovy zákony. Podle zvolené počáteční vzdálenosti od Slunce dostáváme různé trajektorie

nahoru

• Stavová rovnice plynů
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/gaslaw_sk.htm (jb 6.3.01)
  Využití stavové rovnice plynů pro ukázku různých dějů (izo -termický, -barický, -chorický), na grafech vidíme vždy průběh tlaku, objemu i teploty. Uveden pouze jediný vzorec stavové rovnice plynů a z něj plynoucí rovnice jednotlivých dějů

nahoru

• Brownův pohyb
  http://galileoandeinstein.physics.virginia.edu/more_stuff/Applets/brownian/brownian.html   (jb 18.3.02)
  Malé částice se pohybují a narážejí do větších, jejichž dráhu zaznamenáváme.

nahoru

• Typy vlnění - podélné a příčné
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/waveType/waveType.html   (jb 28.3.01)
  Jednoduchá ukázka podélného a příčného vlnění

• Podélná vlna
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/stlwaves.htm (jb 11.3.01)
  Stojatá podélná vlna v trubici, vidíme graf amplitud jednotlivých kmitajících částic i jediné částice (některé se pohybují, jiné stojí). Volíme délku trubice a zda bude otevřená, uzavřená, nebo uzavřená pouze na jednom konci. Pouze demonstrace bez teorie

• Skládání vlnění
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/waveSuperposition/waveSuperposition.html   (jb 28.3.01)
  Názorně vidíme, jak se složí dvě vlny jdoucí proti sobě. Můžeme měnit parametry každé vlny.
  http://surendranath.tripod.com/Beats/Beats.html (jb 18.3.02)
  V tomto apletu vidíme zvlášť každou z vln, ze kterých vzniká výsledné vlnění. Díky tomu je lépe zřetelný tvar složené vlny.

• Dopplerův efekt
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/dopplereff.htm (jb 6.3.01)
  Velmi názorný a jednoduchý výklad Dopplerova efektu. Vidíme, že zvuk vycházející z auta se k nám blíží v "hustějších" vlnách, když se k nám auto přibližuje, než když se od nás vzdaluje.

• Dopplerův efekt
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/Doppler/Doppler.html   (jb 28.3.01)
  Znázornění šíření zvuku z pohybujícího se zdroje a posuv frekvencí

• Nadzvukové letadlo a rázová vlna
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/airplane/airplane.html   (jb 28.3.01)
  Pokud letí letadlo rychleji než zvuk, nemusí se k nám jako první dostat zvuk, který vznikl dříve a vznikají zajímavé efekty. Nastavit si můžete rychlost letadla i polohu pozorovatele.

• Fourierův rozklad vlnění
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/sound/sound.html   (jb 28.3.01)
  Každé vlnění můžeme rozložit na součet jednoduchých vln. Zde si můžete například zvolit základní frekvenci a pak přidávat vyšší násobky a sledovat, jak by vypadala Fourierovská analýza takového vlnění. K dispozici je teoretická část, která v základních vzorcích vysvětluje Fourierův rozklad.

nahoru

• Fotoelektrický jev
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/photoeffect_sk.htm  (jb 6.3.01)
  Popis fotoelektrického jevu a možnost nastavit si parametry obvodu, na němž je tento jev ukázán.

• Ohmův zákon
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/ohmslaw_sk.htm  (jb 9.3.01)
  Na jednoduchém obvodu sledujeme, jak se mění hodtoty proudu, napětí a odporu při změnách některé z těchto veličin

• Elektromagnetický oscilátor
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/osccirc_sk.htm  (j9.3.01)
  Obvod s cívkou a kondenzátorem, vidíme elektromagnetickou oscilaci, energie se zachovává. Volíme parametry obvodu, sledujeme průběh napětí a proudu.

• Generátor elektrického proudu
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/generator_sk.htm  (jb 9.3.01)
  V otáčející se cívce je indukován proud, můžeme zvolit směr otáčení. Přidat můžeme komutátor, který nám proud usměrní, průběh proudu zachycuje graf.

• Magnetické pole přímého vodiče s proudem
  http://www.walter-fendt.de/ph11sk/mfwire_sk.htm  (jb 9.2.03)
  Jak vypadají magnetické siločáry vodiče, jímž protéká proud? Tento aplet je demonstrací známého pravidla pravé ruky, které určuje směr magnetické indukce.

nahoru

• Elektromagnetická vlna
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/emwave.htm  (jb 9.3.01)
  Vidíme prostorově znázorněný průběh elektrické i magnetické intenzity, hezky je vidět stojaté vlnění při postupu vlny.

• Elektromagnetická vlna
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/emWave/emWave.html   (jb 28.3.01)
  Průběh elektromagnetické vlny. Sledujeme jednotlivé složky, můžeme zvolit periodu pohybu a také úhel pohledu.

• Vodič v magnetickém poli
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/lorentzforce.htm  (jb 9.3.01)
  Lorentzova síla způsobí vychýlení vodiče v magnetickém poli. Vidíme, kam se vychýlí při opačné orientaci magnetu, při opačném směru proudu.

• Částice v elektromagnetickém poli
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/emField/emField.html   (jb 28.3.01)
  Magnetické pole způsobuje pohyb po kružnici, elektrické rovnoměrný pohyb. Jak bude vypadat jejich složení? Nastavit si můžeme složky pole a sledovat síly působící na částici.

• Siločáry
  http://surendranath.tripod.com/FieldLines/FieldLines.html  (jb 18.3.02)
  Podívejte se na rozložení siločar a ekvipotenciál kolem jednoho a dvou bodových nábojů s proměnnou velikostí.

• Princip elektromotoru
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/electricmotor.htm  (jb 9.3.01)
  Lorentzova síla a princip elektro-magnetické indukce. Otáčející se smyčka v magnetickém poli, opět můžeme zvolit směr proudu.

• Biot-Savartův zákon
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/BiotSavart/BiotSavart.html   (jb 28.3.01)
  Můžeme se přesvědčit, jak ovlivňuje elektrický proud ve vodiči hodnotu magnetického pole ve svém okolí.Trocha vysvětlující teorie.

• Kirchhoffovy zákony
  http://webphysics.ph.msstate.edu/javamirror/ipmj/java/resist2/index.html  (jb 6.3.01)
  V obvodu se dvěma rezistory můžeme například měnit napětí na zdroji a sledovat, jak se mění hodnoty na ostatních prvcích obvodu.

• Obvod s kondenzátorem a odporem
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/rc/rc.html   (jb 25.3.01)
  Nastavíme parametry obvodu a vypínáním (zapínáním) vypínače kondenzátor nabíjíme nebo vybíjíme, průběh napětí sledujeme na grafu.V teorii vysvětlen průběh experimentu.

• RCL obvody
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/accircuit.htm  (jb 9.3.01)
  Jednoduché obvody, vkládáme cívku, odpor nebo kondenzátor, nastavíme hodnoty napětí, proudu atd. Sledujeme průběh napětí a proudu.

• RCL obvod
  http://webphysics.ph.msstate.edu/jc/library/21-5/CircuitiE.html  (jb 6.3.01)
  Můžeme vidět rezonanci na grafech znázorňujících průběhy napětí a proudu, bohužel chybí teoretická část a popisky.

• Princip cyklotronu
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/cyclotron/cyclotron.html   (jb 28.3.01)
  Poměrně podrobná teorie nám vysvětlí, jaké síly na částici působí a pak si můžeme vyzkoušet, jak se bude chovat v cyktlotronu. Pro zajímavost se můžeme podívat na fotografii skutečného velkého cyklotronu

nahoru

• Odraz a lom
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/refraction.htm  (jb 7.3.01)
  Volíme si dvě prostředí (odkud i kam světlo půjde), znázorní se nám graficky i číselně úhel odrazu i lomu.

• Dalekohled
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/refractor.htm   (jb 7.3.01)
  Jednoduchý model astronomického dalekohledu sestaveného z objektivu a okuláru, není moc podrobný.

• Rovinné zrcadlo
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/optics/mirror_e.html   (jb 25.3.01)
  Myší můžeme psát či kreslit do předmětového prostoru a vidíme, jak se nám předměty zobrazí. Pomáhají nám pomocné paprsky, na kterých vidíme zákon odrazu a dotvoření neskutečného, stranově převráceného obrazu.

• Dvě rovinná zrcadla
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/optics/image_e.html   (jb 25.3.01)
  Dvě rovinná zrcadla vytváří zajímavé obrazy, pokud měníme jejich vzájemný úhel a polohu světelného zdroje. Aplet ovládáme myší, pravým tlačítkem zobrazíme polohu obrazů, dvojklikem spustíme emitaci světla
  

• Hra se zrcadlem
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/optics/mirrorgame_e.html   (jb 25.3.01)
  Počítač vám po kliknutí do obrázku zobrazí cestu, kterou musíte zrcadlově následovat. Chytnete šedý kroužek a musíte jen po dané cestě donést k modrému kolečku. Svůj pohyb sledujete zrcadlově, je tedy třeba si uvědomit, že pohyby jsou stranově obrácené. Za správnou cestu získáte víc bodů!:-)

• Zákon odrazu a lomu
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/light/flashLight.html   (jb 25.3.01)
  Máme rozhraní voda - vzduch. Z vody vychází světelný paprsek, myší můžeme nastavit polohu zdroje i úhel odrazu. Vidíme, že intenzita prošlého světla závisí právě na úhlu, při určitém úhlu se všechno světlo odrazí. Dvojklikem na zdroj dostaneme laserový paprsek- paprsek je bodový.

• Zobrazení čočkou nebo zrcadlem
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/Lens/lens_e.html   (jb 25.3.01)
  Vybereme si, jakým optickým prvkem budeme zobrazovat, nastavíme polohu zobrazovaného předmětu a vidíme, kam se nám předmět zobrazí. Modré paprsky jsou skutečné, zelené virtuální, na výběr máme spojku, rozptylku, konvexní a konkávní zrcadlo.

• Proč vidíme duhu?
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/rainbow/rainbow.html   (jb 25.3.01)
  Rozklad světla ve vodní kapce nám ukazuje, co se stane, pokud na dešťovou kapku zasvítí sluníčko. Můžeme nastavit intenzitu dopadajícího světla, vybrat si, zda budeme sledovat bílé světlo nebo jednotlivé jeho složky. Teorie na závěr nám osvětlí, proč k těmto jevúm dochází.

• Jak nás vidí ryby?
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/fishEye/fishEye.html   (jb 25.3.01)
  Sklenička ponořená do vody vypadá menší. A stejně bude zdeformovaná, pokud se na ni podíváme z vody. Tady si můžeme vyzkoušet, jak se bude měnit obraz objektu nad hladinou při pohledu z vody. Můžeme měnit polohu a velikost předmětu, polohu a ryby a vzdálenost jejích očí.

• Stín a světlo
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/shadow/shadow.html   (jb 25.3.01)
  Na předmět svítíme světlem a na stínítku pozorujeme neostrou hranici světla a stínu. Můžeme měnit polohu zdroje i předmětu, volíme si kombinaci barevných zdrojů, tj. červené, zelené nebo modré světlo, různě je rozmisťujeme a tím nám vzniká na stínítku barevné světlo.

• Zákon odrazu a kulečník
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/billiards/billiards.html   (jb 25.3.01)
  Zákon odrazu se uplatňuje i při kulečníkové hře. Zde si to můžete vyzkoušet. Ve třech kolech hrajete kulečník. Myší ovládáte červenou kouli a trefujete se do ostatních.

• Fermatův princip
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/Fermat/billiards/Fermat.html   (jb 25.3.01)
  Světlo si při průchodu každým prostředím vybere dráhu, která je časově nejkratší. Zde vidíme možné geometrické dráhy mezi dvěma body, po nichž se šíří stejnou rychlostí světlo. Díky Fermatovu principu tak vidíme, že nekratší časově nejkratší dráha odpovídá zákonu lomu (stejné prostředí) a zákonu odrazu (opticky různá prostředí).

• Hyugensův princip
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/huygenspr.htm (jb 11.3.01)
  Názorná demonstrace Huygensova principu, postupně vidíme dopadající rovinnou vlnu, pak sledujeme, jak se každý bod z opticky jinak hustého prostředí stává také zdrojem vlnění a jak se tyto vlny skládají v rovinnou vlnu. Každý krok doprovází popis, volíme úhel, pod kterým rovinná vlna dopadá

• Skládání barev
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/image/rgbColor.html   (jb 25.3.01)
  Aditivní a doplňkové skládání barev, volíme počáteční sytost každé barvy a vidíme, jak vypadá po složení s ostatními
  

• Interference na dvojštěrbině
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/doubleSlit/doubleSlit.html   (jb 28.3.01)
  Jak se bude skládat vlnění po průchodu dvojštěrbinou? Měnit můžete vzdálenost štěrbin i vlnovou délku vlnění

• Youngův pokus - interference na dvojštěrbině
  http://surendranath.tripod.com/DblSlt/DblSltAppIntDif.html   (jb 18.3.02)
  Demonstrace Youngova pokusu, můžeme nastavit šířku štěrbin, vlnovou délku, vzdálenost stínítka i štěrbin.

• Šíření vlny prostředími o různé hustotě
  http://www.phy.ntnu.edu.tw/java/propagation/propagation.html   (jb 28.3.01)
  Zákon odrazu a lomu pro různá prostředí. Vidíme mimojiné, že pro některá rozhraní světlo neprojde, ale pouze se odrazí.

• Polarizace světla
  http://micro.magnet.fsu.edu/primer/java/scienceopticsu/polarizedlight/filters/index.html   (jb 8.1.03)
  Ukázka, že polarizátor propouští jen část dopadajícího světla. Při průchodu polarizovaného světla druhým stejným polarizátorem závisí intenzita propuštěného světla na vzájemném natočení polarizátorů. V tomto apletu si můžete nastavit právě úhly natočení polarizátorů a sledovat, kolik světla druhý polarizátor propustí.

nahoru

• Urychlování částic
  http://www-hep.fzu.cz/adventure/accel_ani.html  (mg 9.3.01)
  Animace urychlování částic i s teoretickým vysvětlením.

• Pravoúhlá potenciálová jáma konečné hloubky
  http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/preludium0/javaaplety/finitewell_cz.htm  (jb 4.6.03)
  Vidíme, jak bude vypadat vlnová funkce částice v pravoúhlé potenciálové jámě konečné hloubky. Měnit můžeme energii částice.

nahoru

• Bohrův model atomu
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/bohrh.htm (jb 7.3.01)
  Bohrův model atomu, můžeme si vybrat částicový nebo vlnový pohled a sledovat jeden z osmi orbitálů. Připojeny základní potřebné konstanty

• Cyklotron
  http://didaktik.physik.uni-wuerzburg.de/~pkrahmer/ntnujava/cyclotron/cyclotron.html (jb 2.6.01)
  Princip cyklotronu, který je doplněn také vzorci a popisem toho, proč je nabitá částice v cyklotronu urychlována.

• Model jaderné elektrárny
  http://www.ida.liu.se/~her/npp/demo.html (jb 6.3.01)
  Před sebou máme zjednodušený model jaderné elektrárny, zvolíme nějaký program a můžeme se pomocí ovládání čerpadel (klikáním) pokusit zabránit katastrofě. Stejně jako v Černobylu se nám to nemusí nepodařit.

• Radioaktivní rozpad
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/lawdecay.htm  (jb 7.3.01)
  Zákon radioaktivního rozpadu, na vzorku 1000 jader vidíme, jak se začnou přeměňovat, možnost stopnout rozpad a zjistit, kolik jader se už rozpadlo, kolik jich ještě zůstalo v původním stavu, znázornění na křivce popisující radioaktivní rozpad.

• Rozpad prvků
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/decayseries.htm  (jb 7.3.01)
  Vidíme, jak se budou rozpadat izotopy různých prvků. V Mendělejově tabulce můžeme sledovat, jak se bude daný vzorek měnit.

• Ruthefordův rozptyl
  http://galileoandeinstein.physics.virginia.edu/more_stuff/Applets/rutherford/rutherford.html (jb 6.3.01)
  Vidíme těžké jádro a kolem něj částice, které se odchylují v závislosti na vzdálenosti, ve které se nacházejí v okamžiku průletu kolem jádra. Odkaz na rozsáhlou teoretickou část popisující tento slavný pokus.
  Další verzi tohoto pokusu, kde uvidíte více částic ostřelujících jádro a můžete měnit jejich rychlost, najdete na adrese http://www2.biglobe.ne.jp/~norimari/science/JavaApp/e-Scatter.html (jb 2.6.03)

nahoru

• Dilatace času
  http://www.walter-fendt.de/ph11e/timedilation.htm  (jb 6.3.01)
  Rozdíly mezi časem pozorovaným v raketě a na Zemi, vzdálenost je pět světelných hodin, můžeme měnit rychlost rakety a vidíme, že se rozdíly nemění lineárně. Obrázky jsou spíše na doplnění, názornější jsou hodnoty naměřených časů. Uveden základní vzoreček a nastíněno jeho vysvětlení.

• Kontrakce délek a relativita současnosti
  http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/preludium0/javaaplety/referenceframes.htm  (jb 4.6.03)
  Pozorujeme dvě tělesa, jedno se pohybuje vůči druhému. Při rychlosti srovnatelné s rychlostí světla sledujeme, že pohybující se těleso je kratší a kolem nás už jeho konce neproletí současně.

nahoru

• Radiální vlnové funkce atomu vodíku
  http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/preludium0/javaaplety/radial_cz.htm  (jb 2.6.03)
  Jak vypadá tvar radiální části vlnové funkce atomu vodíku pro různá kvantová čísla, se můžeme podívat na této stránce, která obsahuje české popisy zadávaných veličin.

• Úhlové vlnové funkce atomu vodíku
  http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/preludium0/javaaplety/angular_cz.htm  (jb 2.6.03)
  A takto vypadá tvar úhlové části vlnové funkce atomu vodíku. Opět se můžeme zadávat různá kvantová čísla a sledovat různý tvar vlnovýh funkcí.

• Planckův vyzařovací zákon
  http://vega.fjfi.cvut.cz/docs/preludium0/javaaplety/blackbody1_cz.htm  (jb 4.6.03)
  Planckův vyzařovací zákon popisuje rozložení hustoty energie záření. Podívejte se na tvar tohoto rozložení při různých tplotách vyzařujícího tělesa.

nahoru

• Chování vlnového balíku na překážce
  http://www-hep.fzu.cz/dalnice/QuantumScattering/wave-sim.html  (jb 13.1.02)
  Sledujeme kvantový jev průchodu vlnového balíku potenciálovým valem, odraz od jámy a rozplývání volného balíku.
  Další znázornění překonání bariéry najdete na adrese http://www-hep.fzu.cz/dalnice/QuantumScattering/wave-sim.html  (jb 2.6.03)

• Stern-Gerlachův pokus
  http://www.if.ufrgs.br/~betz/quantum/SGPeng.htm  (jb 7.1.03)
  Jeden z nejslavnějších pokusů kvantové mechaniky, při němž se dá změřit spin elektronu, je schematicky znázorněn v tomto apletu. Nastavit si kromě rychlosti animace můžeme také pravděpodobnost, s jakou bude mít částice spin nahoru a pak sledujeme, jak se budou vyvíjet absolutní počty a relativní četnosti částic se spinem nahoru a částic se spinem dolů. Můžete si také přečíst podrobnější informace o uspořádání pokusu a dějích, které jsou při něm důležité.Informace v češtině ve formátu pdf obsahují popis původního uspořádání experimentu, jeho podstatu a také podrobný popis aparatury, která se používá k určování spinu studenty na vysokých školách. Najdeme zde také vzorce pro výpočty různých veličin pomocí naměřených dat.

nahoru

• Sluneční soustava interaktivně
  http://liftoff.msfc.nasa.gov/academy/space/solarsystem/solarsystemjava.html  (jb 8.1.03)
  Na 12 obrázcích se seznámíme s některými charakteristickými znaky sluneční soustavy. Zachyceny jsou zejména oběžné dráhy planet, jejich sklon vůči ekliptice, dráhy některých komet a dalších objektů. Poslední obrázek je vlastně modelem sluneční soustavy, který můžete otáčet a sledovat jej z různých úhlů. K dalšímu obrázku se dostaneme vždy kliknutím na "Next" v pravém horním rohu předchozího obrázku.

• Naše nejbližší hvězdy
  http://www.computing.edu.au/~bvk/astronomy/HET603/atlas/html/simulator.html  (jb 6.1.03)
  Jednoduchý aplet, který znázorňuje Slunce a několik desítek nejbližších a nejjasnějších hvězd. Pokud si v nabídce vybereme některou z hvězd, na modelu vesmíru ji zvýrazní zelený kroužek a v tabulce vedle modelu si můžeme přečíst charakteristiky dané hvězdy (vzdálenost od Země, spektrální typ, svítivost, hvězdnou magnitudu...). Velmi zajímavá je možnost otáčet modelem a dívat se na blízký vesmír z různých úhlů. Velmi názorně vidíme, že z jednoho úhlu vypadá rozložení hvězd úplně jinak, než z druhého.

• Fáze Měsíce
  http://www.astro.wisc.edu/~dolan/java/MoonPhase.html  (jb 6.1.03)
  Názorná simulace ukazuje, jak Měsíc obíhá kolem Země a jak přitom Slunce Měsíc osvětluje. Zajímavé je zvolit si zároveň pohled na Měsíc ze Země a celkový pohled na soustavu Slunce-Země-Měsíc.

• Vývoj hvězd
  http://instruct1.cit.cornell.edu/courses/astro101/java/evolve/evolve.htm  (jb 7.1.03)
  Tento aplet by nám měl přiblížit, jak se budou vyvíjet hvězdy, které srovnáváme se Sluncem. Právě zadáním poměru hmotnosti hvězdy k hmotnosti slunce vybereme z nabídnutých hvězd jednu, jejíž vývoj budeme sledovat v čase. V grafu je na ose x vynesena teplota hvězdy a na ose y můžeme sledovat její svítivost. Na konci popisu apletu, který je pod aplikací, najdeme i typy na hodnoty poměru hmotností, kterým přísluší zajímavý (nebo naopak téměř žádný) vývoj.

• Obíhání dvojhvězdy
  http://www.phy.duke.edu/~kolena/binary/binary.html  (jb 6.1.03)
  Aplet znázorňující vzájemné obíhání dvojhvězdy umožňuje zvolit si mnoho parametrů. Nastavením M1 a M2 zadáváme hmotnost každé z hvězd, koeficient a určuje jejich vzájemnou vzdálenost, změnou e nastavíme excentricitu drah, poslední dva údaje i a w znamenají úhly: i představuje úhel roviny, ve které dvojhvězda obíhá, vzhledem k rovině ekliptiky, nastavením w měníme směr hlavní osy v rovině obíhání.
  Vedle tabulky s parametry a znázorněním pohybu dvojhvězdy vidíme také údaje o rychlosti obíhání a době oběhu.

nahoru